…Kusy země létaly vzduchem, padlí vojáci se kupili na hromadách těl. Dělostřelba zanechala v řadách nepřátel široké mezery. Stále jich však stálo na nohou až příliš mnoho, a těžké kusy se nabíjely pomalu. Teď přišla řada na výkvět Dobřenské družiny. „Pojďte, honem, jo, sem, ještě blíž, střílejte!“ Hlas Dobřenského lovčího burácí nad hlavami lučištníků a přebíjí i hromobití stovek zbraní dopadajících na štíty, zbroje i těla. Obloha se zase jednou zatmí krupobitím šípů…

Největší bitva na území České republiky. Přes tisíc bojujících. Obrovská středověká ležení, bohatě vybavené trhy, šermíři ze všech koutů Evropy. To i mnohem více je Libušínská bitva, na které lze již tradičně nalézt i Dobřenskou družinu, ať už jako bijce v řadách šiku Hradeckého dvora, lučištníky, zasypávající nepřátele smrtonosným krupobitím na rozkaz pána Hechta z Rosic, sličné dívky napájející znavené válečníky nebo dokonce přátelské „rytíře,“ kteří spolu s našimi přáteli z Dětského kroužku historického šermu Tesák zajišťují dětský koutek. Zkrátka pro každého něco. Malý tip – ač je Libušín pravidelně pořádán ještě v dubnu, slunce je obvykle zuřivějším nepřítelem než celá protější strana. Proto je dobré si pořídit nejen vhodný oděv (nejlépe ze lnu), ale i pokrývku hlavy (nic nepřekoná slamák).